Tůň
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Hrb%C3%A1%C4%8Dkovy_t%C5%AFn%C4%9B_-_%C4%8Cern%C3%A1.jpg/220px-Hrb%C3%A1%C4%8Dkovy_t%C5%AFn%C4%9B_-_%C4%8Cern%C3%A1.jpg)
Tůň nebo také tůně[1] je sladkovodní ekosystém tvaru kruhu či oválu nacházející se v nivách řek či potoků. Je to deprese naplněná vodou, která není za normálního stavu vody spojená se samotným tokem nebo jiným akvatickým ekosystémem. Hloubka tůní bývá různá.
Ekosystém tůně[2] skýtá velké množství rostlinných i živočišných druhů a mikroorganizmů. V okolí tůní roste specifická vegetace.
Tůň vzniká nejčastěji oddělením od mrtvých ramen toků nebo zatopením terénní deprese, vzniklé vodní erozí během zatopení nivy při povodních. Tůně jsou nejčastěji syceny průsakem z propustných vrstev, vodou při záplavách či velkých deštích. Charakteristikou tůní je jejich zastíněnost okolními stromy a značné množství spadaného listí na dně. To se zde postupně rozkládá a vytváří u dna značně anaerobní podmínky. Neustálý přísun biologického materiálu zejména z okolních dřevin a z rákosí způsobuje zmenšování vodní plochy tůní, snižuje postupně jejich hloubku a způsobuje jejich pozvolný zánik. Tento proces se nazývá zazemňování.
V širším smyslu slova se může jednat i o malé přirozené nádržky stojatých vod (telmy), které mohou být stálé, epizodické, či periodické. Vznikají v přirozených prohlubních větví a kmenů stromů (dendrotelmy), listů rostlin (fytotelmy) nebo ve skalním podkladu (litotelmy).
Ve fluviální geomorfologii se jedná o hlubší místa v tekoucích vodách, které jsou střídány mělčinami.
V mořské biologii jsou rozpoznávány přílivové tůně (anglicky tide pools), které vznikají při odlivu.
Odkazy
Reference
Literatura
- PRACH, Karel. Ekologické funkce a hospodaření v říčních nivách. Třeboň: Botanický ústav AV ČR, 2003. ISBN 80-86188-14-0. S. 37–60.
Související články
Druhy jezer | |
---|---|
Podle způsobu vzniku | tektonické (riftové • reliktní • vrásné • kryptoexplozivní) • sopečné (kráterové • kalderové • hrazené lávovými proudy • maar) • ledovcové (proglaciální • evorzní • karové • morénové • rinové • fjordové • oka) • sesuvové • termokrasové (alasové • pingové) • říční (erozní • meandrové • deltové • tůň) • pobřežní (limanové • lagunové) • eolické (přesypové • deflační) • meteoritické • krasové (poljové • závrtové • solné) • organogenní (rašelinné • korálové • bobří) • antropogenní |
Podle obsahu organických látek | dystrofní • eutrofní • polytrofní • hypertrofní • mezotrofní • oligotrofní • saprotrofní |
Podle obsahu neorganických látek | |
Podle přítoku a odtoku vody | průtočné • bezodtoké • bezpřítokové • s podzemním odtokem |