Rumunská socialistická republika
Rumunská socialistická republika Republica Socialistă România (1965–89)
| |||||||
Hymna Te slăvim Românie (1965–1977) Trei Culori (1977–1989) | |||||||
Geografie | |||||||
Hlavní město | |||||||
Rozloha | 238 391 km² | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel | 23 102 000 (1987, počátek osmdesátých let) | ||||||
Jazyky | rumunština (oficiální) | ||||||
Státní útvar | |||||||
Státní zřízení | |||||||
Měna | Rumunské leu (ROL) | ||||||
Vznik | 1965 (přechod z RLR) | ||||||
Zánik | 1989 (pád komunistického režimu) | ||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.
Stručný přehled dějin
RSR byla oficiálně vyhlášena na IX. sjezdu komunistické strany v roce 1965 jako nástupnice dosavadní Rumunské lidové republiky. Vedoucí úlohou v zemi měla komunistická strana Rumunska, nástupnická po Rumunské dělnické straně. V jejím čele stál diktátor Nicolae Ceauşescu, který měl značnou moc. Zpočátku vystupoval jako liberál, zaváděl reformy, ale posléze se přiklonil k neostaliniskému proudu a reformy opět rušil. Během své vlády vybudoval tajnou službu Securitate, která potírala jakýkoli odpor proti režimu.
Dalším znakem komunistické moci v Rumunsku byla aktivní represivní politika vůči národnostním menšinám, především početným skupinám rumunských Maďarů a Němců. Tyto osoby se oficiálně směly přihlásit pouze jako Rumuni maďarského, respektive německého původu. Na hranicích s Jugoslávií a Maďarskem byly zbudovány pohraniční zátarasy ve snaze zmírnit případné vlny nelegálních útěků do sousedních zemí.
V počátečním období Rumunská ekonomika prospívala, avšak v roce 1979 přišel druhý ropný šok a země nebyla schopna splácet velké půjčky. Byla tak nucena přijmout opatření, která znamenala snižování státních výdajů a nákladů. V následujících letech vyšla vládní doporučení aby např. rolníci nekupovali traktory ani nákladní automobily, nýbrž používali koni tažené vozíky. Škrtalo se také ve zdravotnictví, kultuře, vědě, vzdělání a bytové kultury. Byl zvýšen vývoz rumunského zboží, ve snaze splatit dluhy, v důsledku byl v obchodech nedostatek potravin a spotřebního zboží a běžní občané si mohli koupit nejvýš 30 litrů pohonných hmot na měsíc.
Na konci roku 1989, podobně jako v okolních zemích, i v Rumunsku došlo k občanským nepokojům ve velkých městech. Demonstraci v Temešváru nechal Ceauşescu krvavě potlačit, což vedlo k vypuknutí celostátní revoluce a nakonec ke svržení diktátorského režimu. V prosinci byl Ceauşescu i jeho žena v rychlosti odsouzeni a zastřeleni. V zemi byl nastolen pluralitní demokratický systém v čele s Ionen Iliescuem.
Literatura
- TEJCHMAN, Miroslav. Jak se dělá revoluce: cesty rumunských komunistů k moci v letech 1944–1945. Historický obzor, 2000, 11 (7/8), s. 177–182. ISSN 1210-6097.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumunská socialistická republika na Wikimedia Commons
- Ceausescu.org, extenzivní stránky o komunistickém Rumunsku.
- MemorialSighet.ro, pamětní stránky obětem komunismu v Rumunsku, podle Vězení Sighet.
Socialistické státy a státy s komunistickými režimy a jejich vládnoucí komunistické strany | |
---|---|
F – socialistické federace • V – členové Varšavské smlouvy • X – státy většinově neuznané | |
Současné socialistické státy | Čína (od roku 1949): Komunistická strana Číny • Kuba (od roku 1959): Komunistická strana Kuby • Laos (od roku 1958): Laoská lidová revoluční strana • Severní Korea (od roku 1948): Korejská strana práce • Vietnam (sever od roku 1954, celá země od roku 1975): Komunistická strana Vietnamu |
Bývalé socialistické státy | |