Joe Salisbury
Joe Salisbury | |
---|---|
Joe Salisbury na French Open 2022 | |
Stát | Spojené království Spojené království |
Datum narození | 20. dubna 1992 (32 let)[1] |
Místo narození | Londýn, Spojené království[1] |
Bydliště | Londýn, Spojené království |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 83 kg[1] |
Profesionál od | 2011 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 5 179 613 USD |
Tenisová raketa | Tecnifibre |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 559. místo (12. října 2015) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 208–108 |
Tituly | 17 ATP, 9 challengerů, 9 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (4. dubna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2020) |
French Open | čtvrtfinále (2019, 2020, 2022) |
Wimbledon | semifinále (2018, 2021, 2022) |
US Open | vítěz (2021, 2022, 2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2022, 2023) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2021) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2021) |
French Open | vítěz (2021) |
Wimbledon | finále (2021) |
US Open | vítěz (2021) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240201a1. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joe Salisbury (* 20. dubna 1992 Londýn) je britský profesionální tenista, deblový specialista, vítěz mužské čtyřhry Australian Open 2020 a US Open v letech 2021, 2022 a 2023, rovněž tak i smíšené soutěže na French Open 2021 a US Open 2021. Mezi dubnem a říjnem 2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako padesátý šestý v pořadí od zavedení klasifikace v březnu 1976 a po Jamiem Murraym jako druhý Brit.[2] V rámci jediného období na vrcholu setrval dvacet šest týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2015 na 559. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2022 na 1. místě. Od šesti let jej trénuje Justin Sherring. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nebyl nikdy klasifikován. V letech 2011–2014 vystudoval ekonomii na University of Memphis.[1]
Na grandslamu vyhrál s Američanem Rajeevem Ramem Australian Open 2020, čímž se stal čtvrtým britským šampionem grandslamové čtyřhry v otevřené éře. Po boku Desirae Krawczykové ovládl smíšenou čtyřhru French Open 2021. V navazujícím mixu Wimbledonu 2021 skončili s krajankou Harriet Dartovou jako poražení finalisté.[4] Následně s Ramem triumfoval na US Open 2021, 2022 a 2023. Stali se tak prvním párem open éry, který třikrát v řadě vyhrál čtyřhru grandslamu probíhajícího na tvrdém povrchu.[5] Trofej vybojovali na Turnaji mistrů 2022 a 2023. Finále si zahráli již v roce 2021. Stali se tak první dvojicí od Woodbridge s Woodfordem z let 1992–1994, která se probojovala do tří navazujících finále Turnaje mistrů.[6]
V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním základní skupiny finálového turnaje proti Francii, v němž prohrál čtyřhru v páru s Nealem Skupskim. Britové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[7]
Velkou Británii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl s Andym Murraym do mužské čtyřhry. Na úvod vyřadili druhou světovou dvojici Francouzů Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut a poté Němce Pütze s Krawietzem. Ve čtvrtfinále podlehli pozdějším stříbrným medailistům Marinu Čilićovi s Ivanem Dodigem z Chorvatska až v supertiebreaku.[8]
Tenisová kariéra
V hlavní soutěži okruhu ATP World Tour debutoval na únorovém U.S. National Indoor Tennis Championships 2014 v Memphisu, kde obdržel s Irem Davidem O'Harou divokou kartu do čtyřhry. V úvodním kole však nestačili na americký bratrský pár pozdějších finalistů Boba a Mikea Bryanových.[1][3] Na majorech se poprvé objevil v kvalifikaci Wimbledonu 2016. Ve druhém kole nenašel recept na Američana Austina Krajicka. Spolu s Dánem Frederikem Nielsenem získali divokou kartu do mužské čtyřhry Wimbledonu 2018. V semifinále ukončili jejich účinkování jihoafricko-novozélandské turnajové třináctky Raven Klaasen s Michaelem Venusem.[9]
Premiérový titul na túře ATP vybojoval během zářijového ATP Shenzhen Open 2018 v Šen-čenu, kde ve finále čtyřhry s Japoncem Benem McLachlanem zdolali švédsko-americkou čtvrtou nasazenou dvojici Robert Lindstedt a Rajeev Ram po zvládnutých tiebreacích obou setů.[10] Druhou trofej přidal o měsíc později na vídeňském Erste Bank Open 2018 z kategorie ATP 500. Do deblové soutěže nastoupil s krajanem Nealem Skupskim. Finálový duel proti americko-francouzskému páru Mike Bryan a Édouard Roger-Vasselin zvládli po dvousetovém průběhu. Jako pár přitom odehráli po Winston-Salem Open 2018 druhý turnaj v kariéře, s celkovou bilancí zápasů 6–1.[11] V následném pondělním vydání žebříčku ATP z 29. října 2018 se posunul na nové kariérní maximum, když mu v deblové klasifikaci patřila 30. příčka
S Američanem Rajeevem Ramem vytvořil ve čtyřhře Australian Open 2020 jedenáctou nasazenou dvojici. Ve finále zdolali Australany hrající na divokou kartu Maxe Purcella a Luka Savilla po dvousetovém průběhu. Zisk třetí společné a první grandslamové trofeje jej premiérově posunul na 4. příčku deblového žebříčku ATP.[12] V mixu French Open 2021 zvítězil s Američankou Desirae Krawczykovou v boji o titul nad ruskou dvojicí Jelena Vesninová a Aslan Karacev až v supertiebreaku. Na Roland Garros se stal prvním britským šampionem v jakékoli soutěži dospělých po 39 letech. Navázal tak na triumf Johna Lloyda z pařížské smíšené soutěže v roce 1982.[13]
Druhý major s Ramem ovládl na US Open 2021 po finálovém vítězství nad Britem Jamiem Murrayho a Brazilcem Brunem Soaresem. Po dvanácti letech rozhodla o vítězích Flushing Meadows až třetí závěrečná sada. Na prahu vyřazení se ocitli ve čtvrtfinále, v němž odvrátili čtyři mečboly Ebdenovi s Purcellem. Od semifinále Wimbledonu 2021 jejich zápasová bilance činila 11–1, když vyhráli jednu z generálek na torontském Canada Masters 2021.[14] Z pozice prvního světového páru vybojovali trofej na US Open 2022. V závěrečném utkání soutěže zdolali nizozemsko-britské turnajové dvojky Wesleyho Koolhofa a Neala Skupského ve dvou sadách. Stali se tak teprve druhým párem, který v otevřené éře ve Flushing Meadows dokázal obhájit titul. V této statistice navázali na australské šampiony Woodbridge s Woodfordem z let 1995 a 1996.[15][16]
Při čtvrté účasti na Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2022, s Ramem poprvé triumfoval na závěrečné události roku. Vylepšil tím finálové maximum z ATP Finals 2021. V boji o titul přehráli chorvatské turnajové čtyřky Nikolu Mektiće s Matem Pavićem po dvousetovém průběhu. Negativní vzájemnou bilanci zápasů proti Chorvatům snížili na 3–4. Stejné soupeře vyřadili v semifinále i o rok dříve. Jako neporažený pár si odvezli 930 300 dolarů, historicky nejvyšší částku z jakékoli deblové soutěže.[17]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 5 (4–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2020 | Australian Open | tvrdý | Rajeev Ram | Max Purcell Luke Saville | 6–4, 6–2 |
Finalista | 2021 | Australian Open | tvrdý | Rajeev Ram | Ivan Dodig Filip Polášek | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 2021 | US Open | tvrdý | Rajeev Ram | Jamie Murray Bruno Soares | 3–6, 6–2, 6–2 |
Vítěz | 2022 | US Open (2) | tvrdý | Rajeev Ram | Wesley Koolhof Neal Skupski | 7–6(7–4), 7–5 |
Vítěz | 2023 | US Open (3) | tvrdý | Rajeev Ram | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 2–6, 6–3, 6–4 |
Smíšená čtyřhra: 3 (2–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2021 | French Open | antuka | Desirae Krawczyková | Jelena Vesninová Aslan Karacev | 2–6, 6–4, [10–5] |
Finalista | 2021 | Wimbledon | tráva | Harriet Dartová | Neal Skupski Desirae Krawczyková | 2–6, 6–7(1–7) |
Vítěz | 2021 | US Open | tvrdý | Desirae Krawczyková | Giuliana Olmosová Marcelo Arévalo | 7–5, 6–2 |
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 3 (2–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek finále |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2021 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nicolas Mahut Pierre-Hugues Herbert | 4–6, 6–7(0–7) |
Vítěz | 2022 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 7–6(7–4), 6–4 |
Vítěz | 2023 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 6–3, 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 26 (17–9)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 30. září 2018 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Ben McLachlan | Robert Lindstedt Rajeev Ram | 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
Vítěz | 2. | 28. října 2018 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Neal Skupski | Mike Bryan Édouard Roger-Vasselin | 7–6(7–5), 6–3 |
Finalista | 1. | 6. ledna 2019 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram | Marcus Daniell Wesley Koolhof | 4–6, 6–7(6–8) |
Vítěz | 3. | 2. března 2019 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Rajeev Ram | Ben McLachlan Jan-Lennard Struff | 7–6(7–4), 6–3 |
Finalista | 2. | 23. června 2019 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Rajeev Ram | Feliciano López Andy Murray | 6–7(6–8), 7–5, [5–10] |
Finalista | 3. | 20. října 2019 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Kevin Krawietz Andreas Mies | 6–7(1–7), 3–6 |
Vítěz | 4. | 27. října 2019 | Vídeň, Rakousko (2) | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–4, 6–7(5–7), [10–5] |
Vítěz | 5. | 2. února 2020 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram | Max Purcell Luke Saville | 6–4, 6–2 |
Finalista | 4. | 21. února 2021 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram | Ivan Dodig Filip Polášek | 3–6, 4–6 |
Finalista | 5. | 16. května 2021 | Řím, Itálie | antuka | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 4–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 6. | 25. června 2021 | Eastbourne, Velká Británie | tráva | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 4–6, 3–6 |
Vítěz | 6. | 15. srpna 2021 | Toronto, Kanada | tvrdý | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 6–3, 4–6, [10–3] |
Vítěz | 7. | 10. září 2021 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Rajeev Ram | Jamie Murray Bruno Soares | 3–6, 6–2, 6–2 |
Vítěz | 8. | 3. října 2021 | San Diego, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | John Peers Filip Polášek | 7–6(7–2), 3–6, [10–5] |
Finalista | 7. | 31. října 2021 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 4–6, 2–6 |
Finalista | 8. | 21. listopadu 2021 | Turnaj mistrů, Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nicolas Mahut Pierre-Hugues Herbert | 4–6, 6–7(0–7) |
Vítěz | 9. | 18. dubna 2022 | Monte Carlo, Monako | antuka | Rajeev Ram | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–4, 3–6, [10–7] |
Vítěz | 10. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Rajeev Ram | Tim Pütz Michael Venus | 7–6(7–4), 7–6(7–5) |
Vítěz | 11. | 9. září 2022 | US Open, New York, Spojené státy (2) | tvrdý | Rajeev Ram | Wesley Koolhof Neal Skupski | 7–6(7–4), 7–5 |
Vítěz | 12. | 20. listopadu 2022 | Turnaj mistrů, Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić | 7–6(7–4), 6–4 |
Vítěz | 13. | květen 2023 | Lyon, Francie | antuka | Rajeev Ram | Nicolas Mahut Matwé Middelkoop | 6–0, 6–3 |
Finalista | 9. | 13. srpna 2023 | Toronto, Kanada | tvrdý | Rajeev Ram | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | 3–6, 1–6 |
Vítěz | 14. | 8. září 2023 | US Open, New York, Spojené státy (3) | tvrdý | Rajeev Ram | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 2–6, 6–3, 6–4 |
Vítěz | 15. | 29. října 2023 | Vídeň, Rakousko (3) | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 6–4, 5–7, [12–10] |
Vítěz | 16. | 19. listopadu 2023 | Turnaj mistrů, Turín, Itálie (2) | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 17. | 13. ledna 2024 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Rajeev Ram | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 7–5, 5–7, [11–9] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (0–0 D; 9–9 Č) |
Futures (1–0 D; 9–8 Č) |
Dvouhra (1 titul)
č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2015 | Danderyd, Švédsko | tvrdý (h) | Mikael Ymer | 7–6(7–3), 3–6, 6–3 |
Čtyřhra (18 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2014 | Jönköping, Švédsko | tvrdý (h) | David O'Hare | Isak Arvidsson Markus Eriksson | 7–6(8–6), 7–6(7–3) |
2. | listopad 2014 | Bath, Spojené království | tvrdý (h) | David O'Hare | Richard Gabb Jonny O'Mara | 6–1, 6–2 |
3. | prosinec 2014 | Lomé, Togo | tvrdý | David O'Hare | Komlavi Loglo Josselin Ouanna | 7–6(7–5), 6–4 |
4. | květen 2015 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Ryan Agar | Javier Pulgar-García Pablo Vivero González | 6–2, 6–1 |
5. | září 2015 | Roehampton, Spojené království | tvrdý | David O'Hare | Neil Pauffley David Rice | 6–2, 4–6, [10–5] |
6. | září 2015 | Falun, Švédsko | tvrdý (h) | David O'Hare | James Marsalek Marcus Willis | 6–3, 7–5 |
7. | říjen 2015 | Danderyd, Švédsko | tvrdý (h) | David O'Hare | Sam Barry David Rice | 7–5, 6–7(5–7), [10–5] |
1. | listopad 2015 | Champaign, Spojené státy | tvrdý (h) | David O'Hare | Austin Krajicek Nicholas Monroe | 6–1, 6–4 |
8. | leden 2016 | Long Beach, Spojené státy | tvrdý | David O'Hare | Evan King Raymond Sarmiento | 6–3, 7–6(7–4) |
2. | listopad 2016 | Columbus, Spojené státy | tvrdý (h) | David O'Hare | Luke Bambridge Cameron Norrie | 6–3, 6–4 |
3. | únor 2017 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | David O'Hare | Džívan Nedunčežijan Christopher Rungkat | 6–7(6–8), 6–3, [11–9] |
4. | červenec 2017 | Granby, Kanada | tvrdý | Jackson Withrow | Marcel Felder Go Soeda | 4–6, 6–3, [10–6] |
5. | říjen 2017 | Stockton, Spojené státy | tvrdý | Brydan Klein | Denis Kudla Miķelis Lībietis | 6–2, 6–4 |
6. | říjen 2017 | Las Vegas, Spojené státy | tvrdý | Brydan Klein | Hans Hach Verdugo Dennis Novikov | 6–3, 4–6, [10–3] |
7. | leden 2018 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | James Cerretani | Enrique López-Pérez Pedro Martínez | 6–7(5–7), 6–3, [10–8] |
9. | březen 2018 | Sherbrooke, Kanada | tvrdý (h) | Luke Bambridge | Adrien Bossel Joris De Loore | 6–3, 7–5 |
8. | květen 2018 | Loughborough, Spojené království | tvrdý (h) | Frederik Nielsen | Luke Bambridge Jonny O'Mara | 3–6, 6–3, [10–4] |
9. | červen 2018 | Nottingham, Spojené království | tráva | Frederik Nielsen | Austin Krajicek Džívan Nedunčežijan | 7–6(7–5), 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joe Salisbury na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Joe Salisbury na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240201a1. února 2024
- ↑ EICHENHOLZ, Andrew. Tribute: Joe Salisbury Becomes World's No. 1 Doubles Player. ATP Tour [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Joe Salisbury na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240201a1. února 2024
- ↑ Krawczyk, Skupski wrap up Wimbledon with mixed doubles title [online]. WTA Tennis, 2021-07-11 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rajeev Ram & Joe Salisbury Seal Historic US Open Hat-Trick. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Ram a Salisbury obhájili titul na Turnaji mistrů, ve finále porazili Granollerse se Zeballosem. TenisPortal.cz [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Joe Salisbury na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240201a1. února 2024
- ↑ Tokyo Olympics: Andy Murray and Joe Salisbury beaten by Marin Cilic and Ivan Dodig. Sky Sports [online]. 2021-08-10 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Salisbury, Nielsen fall in semifinals at Wimbledon [online]. University of Memphis Athletics, 12-07-2018. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ McLachlan/Salisbury Capture Shenzhen Title On Team Debut [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-09-30 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Skupski/Salisbury Lift Maiden Team Trophy In Vienna [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-10-28 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Salisbury/Ram Win First Grand Slam Doubles Title At Australian Open [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-02 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Britain’s Joe Salisbury claims French Open mixed doubles with Krawczyk. the Guardian [online]. 2021-06-10 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rajeev Ram & Joe Salisbury Capture First US Open Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-10 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rajeev Ram and Joe Salisbury Retain US Open Crown. ATP Tour [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Jako teprve druzí v open éře! Ram a Salisbury obhájili titul na US Open. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Champions In Turin! Rajeev Ram and Joe Salisbury Clinch Nitto ATP Finals Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-20 [cit. 2022-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-20. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Joe Salisbury na Wikimedia Commons
- Joe Salisbury na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Joe Salisbury na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Joe Salisbury na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Joe Salisbury v databázi Olympedia (anglicky)
Žebříček ATP | Žebříček WTA | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Světové jedničky ve čtyřhře žebříčku ATP | |
---|---|
Bob Hewitt (1976 – 6 t.) • Raúl Ramírez (1976/1977 – 62 t.) • Frew McMillan (1977/1979 – 85 t.) • Tom Okker (1979 – 11 t.) • John McEnroe (1979/1989 – 269 t.) • Stan Smith (1981 – 8 t.) • Paul McNamee (1981 – 3 t.) • Peter Fleming (1982/1984 – 17 t.) • Tomáš Šmíd (1984/1985 – 34 t.) • Anders Järryd (1985/1992 – 107 t.) • Robert Seguso (1985/1988 – 62 t.) • Ken Flach (1985/1986 – 5 t.) • Stefan Edberg (1986/1987 – 15 t.) • Yannick Noah (1986/1987 – 19 t.) • Slobodan Živojinović (1986 – 7 t.) • Andrés Gómez (1986 – 13 t.) • Emilio Sánchez (1989 – 6 t.) • Jim Grabb (1989/1993 – 13 t.) • Jim Pugh (1989/1990 – 26 t.) • Danie Visser (1990 – 27 t.) • Rick Leach (1990 – 9 t.) • Pieter Aldrich (1990 – 19 t.) • David Pate (1991 – 25 t.) • John Fitzgerald (1991/1992 – 40 t.) • Todd Woodbridge (1992/2001 – 204 t.) • Kelly Jones (1992 – 1 t.) • Mark Woodforde (1992/2000 – 83 t.) • Richey Reneberg (1993 – 5 t.) • Patrick Galbraith (1993/1994 – 4 t.) • Jonathan Stark (1994 – 6 t.) • Grant Connell (1993/1994 – 17 t.) • Paul Haarhuis (1994/1999 – 71 t.) • Byron Black (1994 – 8 t.) • Jacco Eltingh (1995/1998 – 63 t.) • Maheš Bhúpatí (1999 – 4 t.) • Leander Paes (1999/2000 – 39 t.) • Jared Palmer (2000/2002 – 39 t.) • Alex O'Brien (2000 – 5 t.) • Jonas Björkman (2000/2005 – 74 t.) • Donald Johnson (2002 – 20 t.) • Mark Knowles (2002/2005 – 65 t.) • Daniel Nestor (2002/2012 – 108 t.) • Max Mirnyj (2003/2012 – 57 t.) • Bob Bryan (2003/2015 – 439 t.) • Mike Bryan (2003/2019 – 506 t.) • Nenad Zimonjić (2008/2010 – 40 t.) • Marcelo Melo (2015/2018 – 56 t.) • Jamie Murray (2016 – 9 t.) • Nicolas Mahut (2016/2017 – 39 t.) • Henri Kontinen (2017 – 26 t.) • Łukasz Kubot (2018 – 19 t.) • Mate Pavić (2018/2022 – 57 t.) • Juan Sebastián Cabal (2019/2020 – 29 t.) • Robert Farah (2019/2021 – 68 t.) • Nikola Mektić (2021 – 3 t.) • Joe Salisbury (2022 – 26 t.) • Rajeev Ram (2022/2023 – 9 t.) • Wesley Koolhof (2022/2023 – 34 t.) • Neal Skupski (2022/2023 – 35 t.) • Austin Krajicek (2023/2024 – 26 t.) • Rohan Bopanna (2024 – 8 t.) • Matthew Ebden (2024 – 7 t.) • Marcel Granollers (2024 – 5 t.) • Horacio Zeballos (2024 – 5 t.) | |
Žebříček ATP byl zaveden 1. března 1976 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 24. června 2024 |