Jastrabia veža

Jastrabia veža
Vpravo Jastrabia veža s Karbunkulovým hrebeňom, vlevo Lomnický štít.

Vrchol	2137 m n. m.
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°12′42″ s. š., 20°12′35″ v. d.
Jastrabia veža
Prvovýstup	M. Sieczka okolo r. 1880
Hornina	Žula
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jastrabia veža se kolmo vypíná nad dolinou Zeleného plesa. Je opředená pověstmi a velmi fotogenická. Z vrcholu jsou výhledy do nejmohutnějších tatranských stěn. Koncem 20.tého století došlo k pádu skalních bloků v jihovýchodní stěně, takže některé horolezecké cesty zanikly.

Topografie

Věž je koncovým pilířem rázsochy, vybíhající z Belasé věže. Jastrabie sedlo ji dělí od Karbunkulového hřebene. V rychle klesajícím východním hřebeni ji Jestrabia štrbina odděluje od Jestrabieho zubu.

Pověst

Na vrcholu Jestrabí věže se nacházel oslepující drahokam karbunkl (rubín). Chudý muž, který se ucházel o rychtářovu dceru, ve snaze zbohatnout dolezl až k němu. Musel se odvrátit před jeho jasem, ale oči víly ze Zeleného plesa ho uhranuly, spadl a zabil se, jako již jiní před ním i po něm.

Horolezectví

První výstup absolvoval v 80. letech 19. století z Červené doliny přes Jastrabie sedlo Polák M. Sieczka, štít je od té doby často navštěvovaný. K jeho oblibě přispívá blízká Chata u Zeleného plesa. Kolmou, místy převislou jihovýchodní i jižní stěnou vede množství cest vysoké obtížnosti. Jednou z nejtěžších na slovenské straně Tater je "Amazonie Vertikál," klasifikace 9.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jastrabia veža na slovenské Wikipedii.

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezci, 3. díl, Olympia 1977.
A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé Léta 1991.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jastrabia veža na Wikimedia Commons
Jihozápadní a jižní stěna s nákresem lezeckých cest Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine.
Na Summitpost.org

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)