Bernoulliho schéma

Bernoulliho schéma se používá k výpočtu pravděpodobnosti při opakovaném pokusu.[1] Provedeme sérii nezávislých náhodných pokusů, ve kterých nastává sledovaný výsledek, náhodný jev A {\displaystyle A} , s pravděpodobností P ( A ) = p {\displaystyle P(A)=p} , 0 < p < 1 {\displaystyle 0<p<1} . Pravděpodobnost P n ( k ) {\displaystyle P_{n}(k)} toho, že se v sérii vyskytne náhodný jev A {\displaystyle A} právě k-krát, k = 0 , 1 , 2 , . . . , n {\displaystyle k=0,1,2,...,n} se rovná

P n ( k ) = ( n k ) p k ( 1 p ) n k {\displaystyle P_{n}(k)={\begin{pmatrix}n\\k\\\end{pmatrix}}p^{k}(1-p)^{n-k}} , 0 k n {\displaystyle 0\leq k\leq n} [2]

Příklady

Příklad č. 1: Házíme desetkrát hrací kostkou. Jaká je pravděpodobnost, že právě čtyřikrát padne číslo 6?

Protože jde o sérii nezávislých jevů (daný hod nezávisí od předcházejícího), můžeme použít Bernoulliho schéma. Pravděpodobnost příznivého jevu je 1 6 {\displaystyle {\frac {1}{6}}} a pravděpodobnost nepříznivého jevu je 5 6 {\displaystyle {\frac {5}{6}}} . (Protože mohou padnout čísla 1,2,3,4 nebo 5.)

P ( A ) = ( 10 4 ) ( 1 6 ) 4 ( 5 6 ) 6 = 210 1 6 4 5 6 6 6 = 210 5 6 6 10 0 , 05 {\displaystyle P(A)={\begin{pmatrix}10\\4\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{4}\left({\frac {5}{6}}\right)^{6}=210\cdot {\frac {1}{6^{4}}}\cdot {\frac {5^{6}}{6^{6}}}={\frac {210\cdot 5^{6}}{6^{10}}}\doteq 0{,}05}

Tedy pravděpodobnost, že z 10 hodů hrací kostkou padne právě čtyřikrát číslo 6 je přibližně 5 %.

Příklad č. 2: Házíme hrací kostkou desetkrát. Jaká je pravděpodobnost, že alespoň čtyřikrát padne číslo 6? V tomto případě se ptáme, jaká je pravděpodobnost, že padne číslo 6 alespoň 4krát, tedy vlastně se ptáme, jaká je pravděpodobnost, že číslo 6 padne čtyřikrát, nebo pětkrát, nebo šestkrát, nebo sedmkrát, nebo osmkrát, nebo devětkrát, nebo desetkrát?

P ( A ) = ( 10 4 ) ( 1 6 ) 4 ( 5 6 ) 6 + ( 10 5 ) ( 1 6 ) 5 ( 5 6 ) 5 + ( 10 6 ) ( 1 6 ) 6 ( 5 6 ) 4 + ( 10 7 ) ( 1 6 ) 7 ( 5 6 ) 3 + ( 10 8 ) ( 1 6 ) 8 ( 5 6 ) 2 + ( 10 9 ) ( 1 6 ) 9 ( 5 6 ) + ( 10 10 ) ( 1 6 ) 10 0 , 07 {\displaystyle P(A)={\begin{pmatrix}10\\4\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{4}\left({\frac {5}{6}}\right)^{6}+{\begin{pmatrix}10\\5\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{5}\left({\frac {5}{6}}\right)^{5}+{\begin{pmatrix}10\\6\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{6}\left({\frac {5}{6}}\right)^{4}+{\begin{pmatrix}10\\7\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{7}\left({\frac {5}{6}}\right)^{3}+{\begin{pmatrix}10\\8\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{8}\left({\frac {5}{6}}\right)^{2}+{\begin{pmatrix}10\\9\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{9}\left({\frac {5}{6}}\right)+{\begin{pmatrix}10\\10\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{10}\doteq 0{,}07}

Pravděpodobnost, že z 10 hodů hrací kostkou padne alespoň čtyřikrát číslo 6 je přibližně 7 %.

Příklad č. 3: Házíme hrací kostkou třikrát. Jaká je pravděpodobnost, že právě jednou padne číslo 3?

P ( A ) = ( 3 1 ) ( 1 6 ) 1 ( 5 6 ) 2 = 25 72 0,347 {\displaystyle P(A)={\begin{pmatrix}3\\1\\\end{pmatrix}}\left({\frac {1}{6}}\right)^{1}\left({\frac {5}{6}}\right)^{2}={\frac {25}{72}}\doteq 0{,}347}

Pravděpodobnost, že z 3 hodů hrací kostkou padne právě jednou číslo 3 je přibližně 34,7 %.

Příklad č. 4: Střelec zasáhne cíl s pravděpodobností 0 , 7 {\displaystyle 0{,}7} přičemž vystřelil 10krát. Jaká je pravděpodobnost, že zasáhl cíl právě čtyřikrát?

P ( A ) = ( 10 4 ) ( 0 , 7 ) 4 ( 0 , 3 ) 6 = 0,036 {\displaystyle P(A)={\begin{pmatrix}10\\4\\\end{pmatrix}}(0{,}7)^{4}(0{,}3)^{6}=0{,}036}

Pravděpodobnost, že z 10 výstřelů zasáhne právě čtyřikrát cíl je přibližně 3,6 %.

Příklad č. 5: Při testu v autoškole je 30 otázek z kterých v každé z nich jsou na výběr 3 odpovědi, přičemž správná je vždy jen jedna. Uchazeč o řidičský průkaz uspěje, pokud označí správně alespoň 27 otázek. Je takovéto testování spolehlivé?

Alespoň 27 znamená 27 nebo 28 nebo 29 nebo 30.

P ( A ) = ( 30 3 ) ( 2 3 ) 3 ( 1 3 ) 27 + ( 30 2 ) ( 2 3 ) 2 ( 1 3 ) 28 + ( 30 1 ) ( 2 3 ) 1 ( 1 3 ) 29 + ( 30 0 ) ( 2 3 ) 0 ( 1 3 ) 30 0 {\displaystyle P(A)={\begin{pmatrix}30\\3\\\end{pmatrix}}\left({\frac {2}{3}}\right)^{3}\left({\frac {1}{3}}\right)^{27}+{\begin{pmatrix}30\\2\\\end{pmatrix}}\left({\frac {2}{3}}\right)^{2}\left({\frac {1}{3}}\right)^{28}+{\begin{pmatrix}30\\1\\\end{pmatrix}}\left({\frac {2}{3}}\right)^{1}\left({\frac {1}{3}}\right)^{29}+{\begin{pmatrix}30\\0\\\end{pmatrix}}\left({\frac {2}{3}}\right)^{0}\left({\frac {1}{3}}\right)^{30}\doteq 0}

Pokud by uchazeč přišel na test nepřipravený a náhodně by vybíral otázky, pravděpodobnost, že si tipne alespoň 27 otázek správně, je prakticky nulová, tedy test je spolehlivý.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernoulliho schéma na slovenské Wikipedii.

  1. Opakované pokusy a Bernoulliho schema [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  2. HORÁK, P.; NIEPEL, Ľ. Prehľad matematiky [online]. Bratislava: Vydavateľstvo technickej a ekonomickej literatúry, 1982. (slovensky) 

Související články

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh85013374
  • NLI: 987007283266105171