Aiči E16A

Aiči E16A
E16A ヨ-53 od Jokosuka kaigun kókútai
Určeníprůzkumný letoun
PůvodJaponsko
VýrobceAiči Kókúki
ŠéfkonstruktérKiširo Macuo
První letkvěten 1942
Zařazeno1944
UživatelJaponské císařské námořnictvo
Výroba1944 až 1945
Vyrobeno kusů256
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aiči E16A Zuiun (japonsky: 瑞雲, Zuiun; česky: Šťastný mrak; spojenecké kódové označení: Paul) byl jednomotorový dvoumístný plovákový průzkumný letoun japonského císařského námořního letectva, který byl používán ve druhé polovině druhé světové války. Byl to konvenční dolnoplošník s kabinou pro pilota a pozorovatele. Letoun měl – na plovákový letoun dosti neobvykle – i aerodynamické brzdy pro případné střemhlavé bombardování, vyklápěné do stran z robustních předních vzpěr dvou plováků.

Vývoj

Vývoj E16A1 začal v roce 1940 vypracováním projektu AM-22. První tři prototypy poháněné motorem Micubiši Kinsei 51 byly zalétány v květnu 1942, sériová výroba u Aiči byla zahájena v srpnu 1943 s celkovou produkcí 194 kusů.

Koncem roku 1944 přešla výroba E16A1 k podniku Nippon Hikoku, kde bylo vyrobeno dalších 59 exemplářů.

Spojenecké síly se s těmito vodními letadly poprvé setkaly v bojích o Filipíny. V posledních dnech války skončila většina těchto strojů při sebevražedných náletech na spojenecké lodě.

Varianty

  • E16A1 - hlavní verze
  • E16A2 - jediný prototyp varianty s motorem Kansei 62

Specifikace

Ukořistěný letoun Aiči E16A1

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 12,81 m
  • Délka: 10,83 m
  • Výška: 4,79 m
  • Nosná plocha: 28 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2945 kg
  • Vzletová hmotnost: 4553 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × dvouhvězdicový motor Micubiši Kinsei 54
    • Výkon motoru: 1300 hp (970 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 439 km/h
  • Dostup: 10 000 m
  • Stoupavost: 10 m/s
  • Dolet: 2420 km

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aichi E16A na anglické Wikipedii.

Literatura

  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Aichi E16A Zuiun (Auspicious Cloud), s. 284 až 287. (anglicky) 
  • NĚMEČEK, Václav. Ajči E16A1 Zuiun (Paul). Letectví a kosmonautika. 1968, roč. XLIV., čís. 7, s. 34. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Letouny japonského císařského námořního letectva za druhé světové války
Stíhací letouny
A4NA5MA6MA6M2-NA7MJ1NJ2MJ5NN1K
Bombardovací a torpédové letouny
B4YB5MB5NB6NB7AD1AD3AD4YG3MG4MG5NG8NM6AP1Y
Průzkumné a spojovací letouny
C3NC5MC6NE7KE8NE9WE11AE13AE14YE15K • E16A • F1MH5YH6KH8KH9AQ1W
Zbývající letouny
BaikaMXY 5MXY7
Transportní letouny
L2DL3YL4M
Cvičné letouny
K3M • K4Y • K5Y • K8K • K9W • K10W • K11W
Experimentální letouny a prototypy
J7WJ8MJ9NR2YS1A
Značení japonských vojenských letadel
Hydroplány japonského císařského námořního letectva
Před zavedením krátkého značení:
MF.7 • MF.11 • F.5 • Jokosuka Ro-gó Kó-gata • W.29 • HD 25
Průzkumné hydroplány:
E1Y • E2N • E3A • E4N • E5Y/E5K • E7K • E8N • E9W • E10A • E11A • E13A • E14Y • E15K (Šiun) • E16A (Zuiun)
Pozorovací hydroplány
Létající čluny
H1H • H2H • H3K • H4H • H5Y • H6K • H8K • H9A
Speciální hydroplány:
Stíhací hydroplány:
Cvičné hydroplány:
K1Y • K4Y • K5Y